Sen

Seděla na zemi opřená zády o zeď a koukala před sebe na manželskou postel. Tiše pozorovala jemný pohyb těla přikrytého peřinou. Chumlala se do hebkého zvuku jeho srdce, který rezonoval místností, po okraj ji vyplňoval. Už nedýchala vzduch, ale tlukot jeho srdce, měkké vibrace rozkmitávaly její pokožku, její tkáně, celou její bytost. Ten tlukot byl hustý jako pěna a nabýval stále na síle. Raději vstala.
Přistoupila k posteli a pomalu odhrnula deku. Jemně ji stáhla až k jeho kolenům a na prostěradle se objevilo nahé prorůžovalé mužské tělo. Nádherná svalová hmota uhnětená do jejích oblíbených tvarů. Pohladila mu jemně tvář a prsty zajela k ušnímu lalůčku. Jemně, aby ho nevzbudila, mu odhrnula vlasy z čela a letmo se dotkla nosu a rtů. Jen bříšky prstů, se zavřenýma očima. Pak je ale otevřela, aby kousek za kouskem hltala jeho měkkou a hladkou kůži na prsou (s jemnými tmavými chloupky), vytaženou, pevně obtahující svaly na bocích k výběžkům kyčlí. Vrátila se pohledem pod hrudní kost, kde slastně stékala říčka chloupků nabírající na síle cestou k pupíku, malému tmavému jezírku, a pak se zase vylévala a měnila v jemnou stružku ostře přerušenou na horníní hraně podbřišku. Chtěla položit hlavu na to místo a teple dýchat ta tu další měkounkou, taktéž spící část jeho těla. Chtěla mu pohladit vnitřní stranu stehen a pomalu přejet dlaněmi až ke kyčlím a pevně sevřít pás. Vzbudit a mazlit tu spící hladkou a hebkou věcičku.
Dlouze se ale jenom dívala. Pak vzala do prstů konce deky a opatrně pomalounku zase přikryla to rozhozené tělíčko teplem svojí mysli až po krk. Dlaní sklouzla po vnitřní straně jeho paže od zápěstí k lokti, jak jí měl podloženou hlavu. Zasténal ze sna a promnul nohama peřinu. Přehodil paži přes obličej, přes ucho.
Stála nad tím výjevem ztuhlá hrůzou. Po chvíli napjatého čekání, když podle dechu poznala, že opravdu tvrdě spí, sesula se podél zdi na zem.
Dál už jen nehnutě seděla, poslouchala vlny jeho srdcobití a doufala, že se nikdy neprobudí z jejího sna.