Petits cailloux turquoises

mercredi 2 septembre 2009

Dnes vyšlo

Šen-čen: Cestovní deník z Číny
Guy Delisle
překlad: Kateřina Reinischová

kategorie: Komiksy

Guy Delisle se coby animátor ocitá v čínském Šen-čenu. Méně politizujícím pohledem než ve svém díle Pchjongjang popisuje realitu běžného života v komunistické Číně. Vtipně glosuje nesnadnost dorozumění se s obyvatelstvem z malého města, ale i s pracovníky vlastního studia, kteří příliš nechápou animační postupy. Setkání s „přáteli“ mají také svá úskalí, vycházející z absolutně odlišných kulturních návyků.

Okouzlená (Pygmalion)

Ráno, když už nemohla spát, chodila se procházet po pláži. Ten den to bylo za rozbřesku. Slunce se pomalu za zpěvu vln a větru sbíralo z mořské hladiny a měkkým narůžovělým pohledem pokukovalo po novém dni.Písek byl ještě vlhký nocí, a studil od chodidel, ale vítr jí už prohříval právě rozčesané vlasy.Začínal nový den, pomalu se rozhýbávaly svaly v jejím těle, chůzí se jí zrychlil dech. Cítila se svěží. Osvěžená spánkem, probouzejícím se sluncem, přímořským vzduchem a chutí do dalšího dne.
Asi po deseti minutách chůze na hraně mořské hladiny, zrovna když měla v úmyslu se otočit a vyrazit zpět, se kousek vpředu něco zalesklo. Popošla tedy ještě kousek vpřed.
Z písku tam koukala paže z mramoru. Nádherná mužská paže. Ruka s dlouhými silnými prsty, útlé zápěstí až po spodní výběžek ramenního svalu. Klekla si do písku, než se paže dotkla, odhrnula si šedé vlasy z obličeje a ze dvou velkých pramenů uvázala pevný uzel, takže jí vítr mohl povívat jen pár pramínky jemných vlasů nad čelem.
Pomalu poodhrnula písek a z pláže rázem vykouklo hebké rameno. Po chvíli hrabání se jí podařilo vyprostit celé tělo. Bylo to mramorové tělo Adónise. Nedokázala ho ani o kousek odtáhnout, takže mu moře stále trochu omývalo nohy. Klečela tedy ve vodě a koukala na něho v celé jeho kráse. Ležel natažený jako by spal. Mokré jí vítr lepil na kůži. Z mokré látky se jí tvořily vrásky po celém těle. Rozhlédla se kolem, pak si šaty svlékla.
Začala mu masírovat nohy ověnčené dlouhými mohutnými prsty, dlaněmi přejela od kotníků přes lýtka a jakoby na štíhlých svalech cítila zlatohnědé chloupky ve tvaru lámajících se mořských vln. Pomalu jela malými dlaněmi výš po pevných stehnech muže, až se palci zarazila v ohbí třísel o stydkou kost. Přitiskla na chvíli hlavu na mramorově bílý podbřišek a snažila se zachytit vůni nového života, který se v těchto místech namíchává. Viděla a cítila i tu hebkou, chladivou hadí kůži spícího, schoulenou ke straně, něžnou a klidnou. Zdvihla obličej a rukama se zaryla do výběžků šikmých břišních svalů, aby se pak zlehka prsty svezla na střed břicha a po paměti sledovala černavé chloupky směrem vzhůru přes výběžek hrudní kosti až nad úroveň růžových bradavek a mohla se polaskat s vírem chloupků na hrudi pod žlábkem soutoku klíčních kostí s hrudní. Bělostná pevná hruď ji vábila blíž.
Položila svou šedou hlavu na hladké rameno z rýsujících se svalových výběžků. A políbila ho na krk. Na chvíli tak zřejmě usnula. Pak mu pohlédla do světlé tváře, kde slunce zanechalo pihaté otisky svých nenechavých paprsků, prsty mu odhrnula vlnky z čela a zlehka mu vtiskla polibek na zrůžovělé pootevřené rty.